Řeknete si, že jedna hodina spánku přece není žádná tragédie. Ráno vstanete o něco dřív, večer doděláte práci nebo si pustíte ještě jeden díl seriálu a jdete spát později než obvykle. První den se možná nic zvláštního nestane, jenže po několika takových nocích už můžete být podrážděnější, hůř se soustředit a mít větší chuť na sladké. Tělo si totiž kratší spánek postupně sčítá. Co všechno se začne měnit, když mu několik dní po sobě nedopřejete obvyklou hodinu odpočinku navíc?

Soustředění začne pokulhávat a nálada se zhorší
První změny si možná ani nespojíte se spánkem. Ráno hledáte klíče, několikrát čtete stejný e-mail nebo se přistihnete, že při rozhovoru vůbec nevnímáte. Mozek potřebuje dostatek odpočinku, aby dokázal dobře zpracovávat informace a udržel pozornost, a když mu spánek pravidelně zkracujete, můžete reagovat pomaleji a dělat více chyb, a to i při činnostech, které běžně zvládáte automaticky.
Podepisuje se to ale také na náladě. Drobnost, nad kterou byste jindy mávli rukou, vás najednou vytočí a na běžné povinnosti vám dochází trpělivost. Po několika kratších nocích se navíc můžete cítit unavení, přestože máte pocit, že jste si na nový režim už zvykli. Jenže to, že ospalost tolik nevnímáte, ještě neznamená, že se dokážete stejně dobře soustředit.
Večer vás může honit mlsná
Máte po večeři, ale ještě byste si dali něco sladkého? Po několika nocích s kratším spánkem může být podobná chuť výraznější. Nedostatek spánku totiž ovlivňuje regulaci hladu, chuť k jídlu i to, jak tělo zpracovává přijatou energii. Neznamená to, že se to stane každému, ale pokud si hlídáte jídelníček, stojí za to myslet i na délku spánku.
Několik kratších nocí může ovlivnit také zpracování glukózy a citlivost těla na inzulin. Z několika dnů s kratším spánkem samozřejmě nelze předpovídat konkrétní zdravotní problém, pokud ale nedostatek spánku trvá dlouhodobě, může přispívat k horšímu metabolickému zdraví.
Dá se spánkový deficit dohnat o víkendu?
Po náročném týdnu vás možná láká prospat celou sobotu a vstát až kolem poledne. Delší spánek sice může únavu zmírnit, není ale ideální spoléhat na to, že jedním dlouhým ránem smažete všechny kratší noci. Lepší je vrátit se k pravidelnému režimu a dopřávat tělu dostatek času na odpočinek každou noc.
Dospělí obvykle potřebují alespoň sedm hodin spánku za noc, řada lidí se však cítí dobře až po osmi či devíti hodinách. Pokud tedy běžně spíte osm hodin a několik dní se dostanete jen na sedm, nemusíte automaticky čekat velké potíže. Záleží na vašich individuálních potřebách i na tom, jak kvalitně spíte.
Jestli se ale pravidelně budíte neodpočatí, přes den bojujete s ospalostí nebo musíte únavu přebíjet kávou, zkuste si na spánek vyhradit více času. Jedna hodina se může zdát jako maličkost, ale právě pravidelnost často rozhoduje o tom, jak se budete během dne cítit.
Zdroj foto: freepik.com
Zdroje textu: cdc.gov, nih.gov, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov