Někdy máte pocit, že mluvíte jasně, klidně, a dokonce se snažíte věci vysvětlit jinak, ale reakce partnera pořád míří úplně mimo. Připadáte si vyčerpaná, protože se to opakuje pořád dokola a člověk má chvílemi chuť vzdát úplně všechno. Ve skutečnosti nejde o neschopnost jeden druhého chápat. Jde o rozdílné způsoby vnímání, o nejasné návyky v komunikaci a o momenty, kdy člověk očekává reakci, kterou ten druhý ani neví, že má dát.
Jak poznat, kde se to láme?
Každý člověk poslouchá jinak. Některý partner potřebuje konkrétní větu, jiný potřebuje kontext a další potřebuje delší čas na zpracování. Když si toho všimnete, komunikace se mění rychleji, než člověk čeká. Může se stát, že partner slyší jen první polovinu věty a zbytek už filtruje, protože se mu v hlavě rozjede vlastní úvaha. Nebo si vezme jen to, co se týká jeho role, a ostatní přejde. Když člověk sleduje, kde přesně reakce začíná ujíždět, dokáže to pojmenovat a komunikace se uklidní.
Proč nestačí říct totéž víckrát
Opakování stejné věty nepomůže, protože partner slyší stejnou informaci pořád stejným způsobem. Když se ale věta změní, když se doplní příklad nebo se přidá jednoduchá představa situace, najednou to do sebe zapadne. Mozek funguje vizuálně a potřebuje představu, která mu umožní vnímat věci jinak. Když partner neslyší větu já potřebuji víc času na sebe, může zabrat věta která popíše situaci, třeba když přijdu z práce, chci chvíli vypnout, abych se nehroutila uprostřed večera. Stejná myšlenka, jiný tvar, jiná reakce.
Pomůže klid
Když člověk mluví v napětí, partner reaguje na tón, ne na obsah. Mozek zkrátka dává přednost emocím před informací. Když zpomalíte, nadechnete se a řeknete věc klidně, partner začne slyšet to, co říkáte, ne to, jak se cítíte. Nepůsobí to jako zázračné řešení, ale mění to atmosféru v celé komunikaci. Člověk pak nemá pocit útoku, a když necítí tlak, reaguje otevřeněji.
Požádejte partnera, aby zopakoval, co slyšel
Nejde o test ani o kontrolu. Jde o ověření, jestli oba mluvíte o stejné věci. Partner často odchytí jen část a zbytek si domyslí podle své zkušenosti. Když se ho jemně zeptáte, co si z toho bere, zjistíte, kde se význam rozpojil. Člověk tím zároveň získá prostor říct, co vlastně potřebuje, a celý rozhovor se srovná do jednoho směru.
Co dělat, když se i přes snahu nic nemění
Když se situace opakuje dlouho, pomůže říct partnerovi, že to pro vás má větší váhu než běžný rozhovor. Můžete mu popsat, že vás to unavuje, protože to zůstává mezi vámi jako nevyřešený uzel. Když partner cítí reálný význam, jeho pozornost se zvedne a snaha pochopit roste. Komunikace se pak pohne dopředu a nezůstává v místě kde se oba točíte v kruhu.
Stačí drobné úpravy a partner začne slyšet celý význam, a vy se přestanete cítit sama v situaci, kterou nesete už dlouho.
Zdroje:
- bustle.com
- refinery29.com
- psychcentral.com